Povídali jsme si s Katkou Loukotovou, která tvoří z pryskyřice a její šperky jsou jednoduše dechberoucí. Možná už jste na ní narazili pod značkou Dandylion.
Katko, představte se nám prosím, ať poznáme, kdo stojí za těmito naprosto nádhernými šperky z pryskyřice.
Zdravím vás a děkuji. :) Jsem šperkařka s velkou láskou k přírodě. I když jsem postupně vystudovala všechno možné (včetně teologie, novinařiny či zlatnického učňáku) a pracovala leckde (třeba v divadle nebo muzeu), nakonec jsem se ocitla na vesnici ve staré chalupě a vyrábím tu už sedmý rok malé poklady z opravdových květin. Stojím za značkou Dandylion a ráda bych, aby pro vás byla takovou malou zahradu, ve které můžete spočinout a nechat se hýčkat přírodou.
Kateřina Loukotová | www.dandylion.cz
Kdy jste se poprvé setkala s pryskyřicí a proč jste se jí rozhodla sama vyzkoušet?
Před lety jsem pracovala pro Uměleckoprůmyslové museum v Praze, ze kterého mě poslali na stáž do Britského muzea. Tam jsem poprvé zahlédla tu techniku, květiny zalité do pryskyřice. Nemohla jsem uvěřit vlastním očím, u nás to tehdy nebylo. K přírodě jsem měla vztah už od dětství a pro ten uchovaný kousek přírody jsem se hned nadchla. Koupila jsem ho sobě pro radost a mámě k 60. narozeninám a začala jsem přemýšlet, jak bych něco takového mohla sama vytvořit. Pamatuji si, že jsem objevila zahraniční článek, že takové věci někdo vyrábí a hlavně z čeho to vůbec je a už jsem se té myšlenky nepustila.
Jaké byly Vaše začátky tvoření s pryskyřicí?
Když jsem s pryskyřicí začínala, to je asi 7 let zpátky, tak u nás prakticky nebyly žádné informace o tom, jak s pryskyřicí pracovat. Něco málo se dalo zjistit na zahraničních webech, ale bylo to hlavně zkoušení metodou pokus-omyl. Musela jsem se naučit, jak vyřešit bublinky, dělat silikonové formy nebo jak správně pracovat s kovovými komponenty, aby všechno dobře drželo. A to ani nemluvím o broušení a leštění pryskyřice, na které tehdy nebyly žádné rady. Dokonce mi můj manžel Radek vyráběl speciální brusný kotouč na brusku na moje první výrobky.
Vzpomenete si na svůj první výrobek? Jak se vám povedl?
Začínala jsem s výrobou takových čtverečků - placiček na náušnice, náhrdelníky a náramky. Řekla bych diplomaticky, že úspěchy se dostavovaly postupně. :) A taky si pamatuju na svojí první kuličku z pryskyřice, fascinovalo mě, jak je z každého úhlu pohledu trochu jiná a jak jí ovlivňuje umístění květin uvnitř, jak si s ní hraje optika.
Náušnice z pryskyřice | www.dandylion.cz
A jak se stalo, že jste začala výrobky prodávat? Věděla jste už od začátku, že se budete chtít jejich prodejem živit?
Ano, věděla. Mezi mojí stáží v Anglii a výpovědí v muzeu uběhly tři roky, během kterých na jednu stranu rostla moje touha odejít, na druhou ke mně porůznu chodily informace, z čeho je ten poklad vlastně vůbec vyrobený a kudy asi na to. Začala jsem to sama zkoušet přesně v době, kdy mi ruply nervy, dala jsem výpověď a rovnou odešla na volnou nohu.
Prostě takhle po hlavě?
Přesně tak, neúspěch jsem si nějak vůbec nepřipouštěla. Začala jsem zkoušet, testovat, zlepšovat… to trvalo asi rok. Nechtěla jsem s výrobky vyjít mezi lidi dřív, než budou bez chyby, jsem totiž hrozný perfekcionista. Ke konci už mě trochu i tlačil čas, přeci jen žít z úspor a manželovi lásky nejde napořád. Naštěstí se všechna ta práce vyplatila, moje věci se lidem líbí.
Musím říct, že zaslouženě, výrobky máte opravdu nádherné. Vzpomenete si na nějaké nepovedené?
No to víte, těch bylo a je! Mám doma dokonce celou nádobu plnou nepovedených kousků. Myslím, že to je nutná součást zkoušení nových věcí a získávání zkušeností. Je úplně běžné, že se vše nepovede podle představ, kytky si občas žijí svým vlastním životem. Ale zase z těch nepovedených mají radost děti. Ráda je rozdávám a jim nějaká drobná vada vůbec nevadí. Třeba dcera mé blízké kamarádky je vozí ve vláčku jako květinový náklad.
Jaké výrobky děláte nejraději?
To se těžko vybírá. Teď zrovna dělám na lesíkové kolekci, ze které jsem nadšená. Pracuji také na složitějších rostlinných kompozicích v takových „pucích“, větších náhrdelnících. Moc ráda dělám s pomněnkami, trávou, mechem a glixiemi.
Přívěsek z pryskyřice | www.dandylion.cz
Na vašem e-shopu se nedá přehlédnout, jak nádherně máte výrobky nafocené. Nafotit šperky z pryskyřice přitom může být pořádný oříšek.
Ano, umí pozlobit a je dobré to trochu umět. Jsem ve fázi, kdy jsou moje fotky už součástí značky, lidé je poznávají a nemusí u nich ani být moje jméno. Mám velkou výhodu, můj manžel je profi filmový kameraman, tak pro mě má spoustu dobrých rad, máme doma fotografické vybavení. Také jsem měla nakoukané, jak se fotí sbírkové předměty z muzea. Pak se k tomu přidaly rady od rodinného kamaráda Gabriela Urbánka, našeho předního fotografa skla, protože pryskyřice má podobné optické vlastnosti jako sklo. Fotky jsou tedy dobré po technické stránce a zároveň mají vlastní jedinečný rukopis.
Náušnice z pryskyřice | www.dandylion.cz
Setkala jste se s nějakou překážkou, kterou jste musela překonat?
Dokonce jí teď překonávám, i když je to spíš překážka zdravotní. Před rokem a půl, zrovna když jsme se s manželem konečně rozhodli pro miminko, mi lékaři zjistili rakovinu vaječníků. Musela jsem podstoupit několik operací, po té poslední jsem zrovna v rekonvalescenci. Bohužel to znamená, že miminko nemůžeme mít. V tuhle chvíli se rozkoukávám, celé to zpracovávám. Snažím se zaměřovat na pozitiva, spíš než na to negativní, co mě potkalo. Třeba že se můžu znovu a s novou energií vrátit ke svým květinám.
To mě moc mrzí! Moc Vám ale děkuji, že jste s námi tohle téma sdílela. Je důležité nedělat z takových témat stigma a ideálně i inspirovat další ženy, aby si zašly na pravidelnou prohlídku a dávaly na sebe pozor.
Naprosto souhlasím.
A nakonec bych se Vás zeptala, jestli byste měla nějakou radu pro začínající tvůrce z pryskyřice.
Rozhodně se nevzdávejte! První výrobky nemusí být perfektní. Důležité je odhodlání překonat úskalí. A když zrovna nepůjde vytvořit něco, co máte v hlavě? Tak zkuste najít jinou cestu. Protože to jde.
Set šperků z pryskyřice | www.dandylion.cz